Letošní podzim byl příjemný. Kdo by si byl pomyslel, že my se vydáme ještě na konci října na turistickou vycházku. No a to se stalo. Byly podzimní prázdniny a my je nechtěli strávit jen válením se doma. Vymyslet trasu byl zpočátku menší oříšek, nakonec jsme zvolili trasu již známou, i když ne všem – Kelčský Javorník. A tak nás 7 dolňáků s jednou tetičkou vyrazilo na túru. Auto jsme zaparkovali na Tesáku a dál se vydali po svých. Když sice někteří viděli ten strmý kopec, začali mírně reptat. Moc jim to ale nebylo platné, takže to nakonec vzdali a s pokorou sobě vlastní šlapali. Někteří byli tak šikovní, že párkrát upadli. Zvedli se, oprášili a pokračovali. Až se nám podařilo dojít k rozhledně. Tam byla ale velká mlha a trochu chladněji. Nejdříve ze všeho jsme se posilnili svačinkou. Někteří projevili zájem jít nahoru. Tetě se zprvu sice nechtělo, ale nemohla to upřít té hrstce, která chtěla až nahoru. Tak nás vyrazilo celkem pět – teta a Juli, Lili, Filip a Danek. Na rozhledně nás ale čekala velká zima, takže Lili se s Filipem raději v půli cesty vzdali. Nahoru jsme se vydrápali tři zbývající, stateční a značně prokřehlí. Moc velký výhled nám mlha neumožnila, zato zima byla jako v Rusku. Dolů jsme se vrátili celí promrzlí. Naše původní trasa měla vést do Rajnochovic a zpět na Tesák. Když jsme si ale propočítali čas a kilometry, museli jsme volit raději zpáteční cestu stejnou, jako nahoru. Ta byla přece jen kratší. To bylo radosti ze strany dětí. Zpáteční cestou jsme zaznamenali opět několik pádů na zadek, včetně tety. Ale vše jsme nakonec zvládli a měli dobrý pocit z krásně stráveného dne na čerstvém vzduchu. Pak už nás jen čekala cesta domů. Příště to ale dáme až do těch Rajnochovic.
Dolňáci s tetičkou.
|
