Tomu ale předcházel důkladný výběr destinace. Nejdříve jsme dali hlavy dohromady a společně se domluvili, kde bychom tak tu letošní dovolenou mohli strávit. Vyhrálo to místo, kde byla před pěti lety pouze teta Milu, ale to bylo úplně jiné osazenstvo dětí. Tím favoritem se stalo Lipno. Opět jsme zabořili hlavy do katalogů cestovek a podařila se nám najít hezká chatička ve Frymburku. A pak už jsme jen čekali a čekali, až nám konečně začnou prázdniny. Když nastal ten „D“, už nám zbývalo jen nabalit si kufry a mohli jsme vyrazit krásným zítřkům vstříc. Jelo nás pět dolňáků, jeden nejmenší horňáček a dvě tetičky. Cesta byla celkem v poho, nikde jsme nezakufrovali. Po příjezdu do cíle jsme se nestačili divit. Chata se nám moc líbila, byla na samotě u lesa, nádherný výhled po okolí. Dalším příslušenstvím bylo krásné venkovní posezení, bazén, ohniště, gril. Dále potom rybníček s rybičkami. No zkrátka fantastické, nic tam nechybělo. V chatě byla dokonce i sauna. Již hned se nám to tu moc zamlouvalo. Vybalili jsme si, chvíli odpočinuli a šli se projít po městě. Na druhý den jsme si naplánovali túru na Vítkův kámen. Přívozem jsme se dostali na druhý břeh a vyrazili na zříceninu. Cesta byla příjemná, lesem, kolem nás plno borůvek. To jsme se ale napásli, mnohdy jsme se nemohli ani hnout z místa. Tak neradi jsme opouštěli ty chutné modré lesní plody. A tak se nám ta cesta potom nějak protáhla, ale nakonec jsme přeci jen dorazili, s modrými ústy, do cíle. Pokochali jsme se, odpočinuli, občerstvili a mohli se vydat na zpáteční cestu. Někteří to sice již lehce nedávali, ale nakonec jsme se vrátili všichni, plný počet. To jsme si ale dali do těla.
Další den jsme se jeli podívat do Českého Krumlova, kde jsme navštívili grafitový důl. Tam se nám moc líbilo. To byl pro všechny velký zážitek. Zejména cesta vláčkem do dolu. Poté jsme si prohlédli zámek a zámecký areál, zámeckou zahradu. Darja a Lili nám předvedly krátké vystoupení v divadle s otáčivým hledištěm. Pak jsme se prošli uličkami, ale bylo tam hodně lidí, také příliš horké počasí, což nás brzy unavilo. Tak jsme jeli raději domů, abychom si odpočinuli a večer pak bylo opékání. Dalším cílem pro nás byl také výlet na Kleť, nejvyšší vrchol CHKO Blanský les. My jsme sice jeli lanovkou, chodit se již nikomu moc nechtělo. Nahoře jsme se pokochali krásným výhledem do okolí. Je tam i nejstarší kamenná rozhledna v Čechách.
Jeden den jsme pak vyrazili do Lipna. Tam jsme zajisté nemohli vynechat návštěvu unikátního projektu Stezka korunami stromů. Dětem se potom moc nechtělo opouštět dětské hřiště, na kterém se vyřádily. Poté jsme se šli projít k vodě. To byla nádhera. Snad lepší než v Chorvatsku. Odvážní se i smočili ve vodě. Moc se nám tam líbilo, tak jsme si řekli, že se tam vrátíme na druhý den a budeme se celý den válet u vody. Ale to nám však nevyšlo, další den nám totiž propršel. Takže jsme ho strávili především na chatě. Ale naštěstí nám počasí nepřálo jen ten jediný den. Další den jsme si pak dopřáli plavbu lodí po Lipně. To byla nádhera. No a jak už to bývá, když je nám dobře, tak to uteče jak voda. No a my se museli opět začat balit, ale to již na cestu domů. Rozloučili jsme se s panem domácím, který byl po celý týden poblíž a byl k nám velmi vstřícný, ochotný a rád nám poradil. Domů se nám fakt vůbec nechtělo, ale nedalo se nic dělat. Vždyť již na druhý den nás čekala cesta na tábor.
Pět dolňáků, jeden malý horňák a dvě tety.
|
