Letošní dovolenou Horňáků jsme plánovali už od zimy. Protože jsme si letos mohli půjčit velké auto, měli jsme možnost si dovolenou naplánovat dál od domova. Jasná volba padla na Krkonoše a okolí. Přes internet jsme si zamluvili chaloupku jako malovanou a těšili jsme se na nové zážitky. Předpověď počasí vypadala relativně slibně, ještě nabalit všechny bágly a tašky a mohli jsme vyjet ve složení Makša, Filip, Luky, Kuba, Monika, Silvie a tety Mirka, Liduška a Lucie. Cesta do Trutnova byla hodně veselá i strašidelná. Už na prvním sjezdu na dálnici nám začala oranžově blikat jedna z kontrolek, u Olomouce druhá a ve Vysokém Mýtě za pomoci třech ochotných mladých mužů, kteří nám ukázali jak otevřít motor, jsme našli příčinu těchto problémů. Bylo to kuna, která nám vlezla do motoru a přehryzala elektrické drátky. Po mnoha telefonátech s odborníky i neodborníky se nám dostalo ujištění, že i se dvěma (brzy přibyla ještě třetí) blikajícími kontrolkami můžeme bez obav jezdit. Pravda trošku jsme se celý týden báli, abychom někde nezůstali napospas osudu bez auta .
Chaloupku jsme chvilku hledali, ale nakonec po pár minutách a podrobné telefonické instruktáži pana domácího jsme konečně šťastně dorazili na místo našeho dalšího působení. A opravdu, chaloupka jak malovaná s milými majiteli, děti okamžitě zamířily do bazénu, prolezli zahradu, která úplně vybízela ke hraní na „schovku“ – taky nás tato hra provázela každou volnou chvílí, snad jen v noci a při silném dešti se nehrálo. Vybrali jsme si pokojíčky, ubytovali se a vydali na průzkum okolí. Po pár stech metrech jsme objevili rekreační středisko Dolce-Dolníky se dvěma koupacími rybníky, tobogánem, stánky a country kapelou na pódiu. Večer jsme si tedy zpestřili písničkami :-). Druhý den nás čekal výjezd do Retroparku Sejfy v obci Mladé Buky. Přivítalo nás příjemné rekreační středisko s koupalištěm s vodou sice studenou, ale to některé z nás nemohlo naprosto rozhodit. Po návratu do chaloupky a obědě jsme se vydali opět k rybníkům Dolníky, abychom vyzkoušeli koupání i zde. Na odpoledne jsme měli nachystanou grilovačku. Pravda, roztopit gril nám dalo trochu zabrat, ale nakonec jsme uspěli a povečeřeli . Večerní posezení venku nám zpestřil pán na motorovém křídle, který nám několikrát prolétl přímo nad hlavami. Další krásný den jsme strávili příjemnou procházkou v okolí Pece pod Sněžkou, v samotném srdci Krkonoš. Vyjeli jsme si lanovkou na Hnědý Vrch a pomalou hřebenovou tůrou jsme se dostali až na hotel Oddech, kde jsme měli domluvený oběd a následný relax na zdejších lehátkách. Některé výtečné borůvkové knedlíky tak zmohly, že dokonce usnuli. Po zpátečním prudkém klesání jsme se osvěžili v ledové vodě potoku a hurá opět do chaloupky. Další den a nové dobrodružství nás zavedlo k pevnosti a rozhledně Stachelberg. Prošli jsme staré vojenské zákopy a přečetli si něco z vojenské historie místa na mnohých naučných tabulích. Bohužel dobýt pevnost se nám nepodařilo – nešla elektrika a i ve stánku měl pán jen studené párky a teplé pivo. Tak jsme alespoň posvačili tatranky a pokračovali v objevování krás okolí. Čtvrtek nás přivítal hodně ubrečený a chladný, podnikli jsme výlet do blízkého lesa, nasbírali borůvky a den jsme pojali domácky, uvařili si spoustu výborného jídla pod vedením tety Lidušky a vzhledem ke štědrým darům zahrádky i lesa zbyl čas i upéct výtečnou bublaninu. V pátek jsme vyrazili do kouzelného Adršpachu, zde jsme po prezentaci našeho domova dostali od milých průvodců volné vstupenky. Ze skal jsme byli úplně okouzlení, protože počasí nebylo ještě úplně ideální, turistů zde bylo méně, dostali jsme se tedy i na projížďku loďkou po jezírku s velmi vtipným, dvojjazyčným, česko-polským výkladem pana kapitána. V sobotu, v den odjezdu jsme nabalili naše blikající autíčko a protože jsme měli ještě celý den před sebou, navštívili jsme vojenskou pevnost v Jaroměři s poutavým výkladem pana průvodce a také místní vojenské muzeum a my tety jsme si ještě užili fanouškovské muzeum Waldemara Matušky. Po výtečném obědě jsme se už odebrali na cestu domů, která proběhla pohodově. Týden v Trutnově jsme si moc užili…děti i tety, děkujeme za něj sponzorům, bez kterých bychom asi byli doma.
|
