Slavata - Otrokovice 2015
18.6.2015
http://lazaci.rajce.idnes.cz/Slavata_-_Otrokovice_2015/
Slavata – cyklozávody 2015 v Otrokovicích Dnes bude nádherný den, je slunko a teplo….Po obědě ještě kontrola vybavení dětí na dnešní závody. Vyrážíme s dětmi a koly autem. Ti co se nevešli, musí s tetou Lulou a tetou Lidkou autobusem. Dnes si zazávodí i Míša. Je opravdu moc natěšený. Na místě jsme jako první a tak se v klidu registrujeme. Startovací čísla připínáme na dres zepředu a po příchodu ostatních si jdeme společně projít trať. Hlavně Darja a Lili jsou nováčci a tak pozorně poslouchají. Tedy alespoň se tak tváří. Doplňujeme tekutiny a magnet číslo jedna v podobě skákacího hradu už nezastaví žádné z dětí. Tomáš Slavata všechny zdraví a vítá první závodníky na startovací čáře. Nejmladší Lili na odrážedle a Darja na kole za předškoláky nervózně přešlapují. Konkurence je veliká. Jede se jedno kolo a pak ještě jedno kolečko běhu po trávě. Je odstartováno. Souběžně s Lilinkou a úsměvem na tváři vyrážíme ze zadní pozice vpřed. Cyklisti už jsou kus před námi, ale hodnotit se bude zvlášť. Pořád s úsměvem projíždíme depem, necháváme odrážedlo a běžíme. Lili pomalu ztrácí dech, ale to nevadí, pevně se držíme za ruku a probíháme společně cílem. Závodníci fasují nanuk a jdou si odpočinout, než naberou novou sílu. Darja proběhla cílem jako druhá a tak si užívá pocit vítězství. Máme chvilku čas, než odstartují dvojčata. Navíc se na děti přijela podívat babička, tatínek i maminka. Filda má ve své kategorii velkou konkurenci a tak sice bez vítězství, ale v pohodě, probíhá cílem. Holky startují zvlášť, účast je menší, ale Markétka nestačí než na čtvrtou pozici. V posledním kolečku běhu jí běžím na pomoc. Hlavně to nevzdat. Beru jí za ruku a povzbuzuji. „Neplakej, to dáme spolu….“ Slzičky mizí stejně rychle, jak se vyskytly……Za chvilku už Markétka zase řádí s ostatními. Jirka s Jakubem a Luky mají závod o něco delší. Jeden běh, dvě na kole a dvě kola běh. Jirka má horší fyzičku, ale Kubík si dobíhá v závěru s vypětím všech sil pro krásné třetí místo. A je to doma! Luky…ten si to ohromně užívá. Má velké obecenstvo a nevadí, že je mezi posledními. Usmívá se a to je důležité. Míša už se ve svém věku staví mezi zdatné borce. Šance jsou malé, ale s kamarádem z Vizovic se to lépe táhne. Závod zdárně dokončen. Vyhlašují se výsledky, rozdávají medaile a diplomy. Tomáš si bere startovací čísla a losuje kola. „Číslo 123!“ „Jéééé, to měla Lili!!“ Teta Liduška bere vykulenou Lilinku a vede jí k bedně. Tomáš posouvá mikrofon níž. „Tak Lili, co máš za kolo?“ „Odlážedlo!“ Odpovídá Lilča a rázem se ozve salva smíchu. Lilinka si v poklidu cucá lízátko a to, že vyhrála právě nové kolo, ji nechává zcela v poklidu……S tetou Lulou a tetou Lidkou gratulujeme všem k výhře a vítězům navíc k nominaci na finálový závod do Prahy. Moc se těšíme. Ještě se snažíme o společnou fotečku v cílové rovince. Pomalu balíme a nakládáme kola i děti. Tety se přesouvají směr zastávka. Loučíme se s Tomášem a jeho týmem. Děkujeme za skvělou organizaci a zážitek. Tak zase se brzy uvidíme. Očima tety Marti……