Rodinná dovolená – dolní skupina 5. 7. 2014-12. 7. 2014 http://lazaci.rajce.idnes.cz/Dolnacka_dovolena_2014_-_Trojanovice/
To nám to pěkně začíná. Přicházíme zároveň s pořádným deštěm, teta Miladka a teta Marťa. Asi přibalíme ještě pláštěnky do batůžků na cestu. Míša stojí u dveří a kouká jak velcí nakládají auto a povídá, že čeká na vlakJ..Daneček celý natěšený na cyklovýlety pomáhá s věcmi a už teta Marťa kontroluje Lukáška a jeho batůžek. Lukášek věcně odpovídá: „Já mám v autě!“ No a Danečkovi teta také loví nějakou důležitost ze spodní tašky kufru. Hotovo! Teta Marťa vyjíždí sama autem se zapřaženým vozíkem plným kol. Ostatní vyrážejí s tetami na nádraží. V autě cesta rychle ubíhá a už jsou tu Trojanovice. Dvakrát cestou přes kruhový objezd a teta musí volat paní majitelce o radu, kudy tudy. Paní mává z cesty a teta konečně vjíždí závorou na pohádkovou zahradu s romantickou chaloupkou. Přebírá klíče a instrukce než úplně osiří. Odpojit vozík, vynosit tašky a honem na nákup do obchodu. Musí stihnout uvařit baštu pro děti a tety. Ale ouha, obchod je už zavřený, tak je třeba zajet do Frenštátu a najít nějaký supermarket. Není to daleko. Nejbližší je Albert a zboží rychle přibývá ve vozíku. Nákup na tři dny. Oběd je brzy hotový a teta netrpělivě vyčkává u okýnka na skupinku dětí v čele s tetami. Venku se mezitím zatahuje obloha a začíná pořádný liják. Zvoní telefon. Zprávy nejsou příznivé, neboť autobus nejede přes Trojanovice a vysadil cestovatele u silnice asi 4 km od chaloupky. Nemilé Emile….Teta nelení a po domluvě vyráží autem na dvakrát k zastávce. Tak jsme všichni na místě, ubytováváme se a vybíráme každý svůj pelíšek. Baštu máme na čerstvém vzduchu pod střechou a teta Milu neustále vzdychá blahem, jaká je to tady nádhera!! Dělí se o svůj zážitek s tetou Marťou, jak cestovali autobusem, kde si Míša cucal popruhy od batohu a jeden mladý muž mu nabídl místo toho kedluben. Míša křoupal a Danek závidějící mu tuto pochoutku, nelenil a rychle si začal cucat popruh od batohuJ…. Jak jsou ty děti chytré, že???... Najednou se zvedne Lukášek, že se mu chce na záchod. Teta Marťa ukazuje na jedny dveře a vyčkává. V tom se ozývá: „ Kde je záchod???“ „Lukášku no pod tou pokličkouJ“ „ Bojím, bojím!!!“ Teta Marťa musí jít s Lukáškem a držet ho na záchodě, který při pohledu do velké černé díry má děs v očích. To je novinka…suchý záchod. Po obědě kluci dávají dohromady kola z vozíku, a protože už je opět super počasí, maloši jezdí po zahradě jako o závod. Míša na odrážedle projíždí okolo rybníčka, pak se vždy zastaví u zápraží a povídá, že jede z práce a zase frčí dál. Marťa s Magdou vytahují volejbalový míč a dávají si přihrávky s Peťou. Připojují se i Danek s Kubíkem a zkoušejí si své první bagry! Pak tety relaxují u kávičky a vymýšlejí odpolední průzkumnou misi okolí. Jdeme cestou k nejbližší autobusové zastávce. Procházíme okolo kurtu, kde nás hned napadá myšlenka tenisového turnaje a nohejbalu. Je potřeba zeptat se majitele. Zatím jsme u zastávky objevili dětské hřišťátko s houpačkami a lanovou stěnou. Všichni rázem ožívají. I velcí kluci do jednoho zkouší pevnost a výdrž materiálu. Alda se věnuje Dankovi a Lukáškovi a houpá a houpá. Kubík si našel novou aktivitu. Úklid okolí od spadaných větviček. Už jich má pěknou hromádku a nakonec zjišťuje, že to neodnese. Zklamán odnáší si svou hromádku do lesa. Vracíme se zpátky a tety se jdou zeptat na možnost volné Wifi sítě do hospody. Paní vrchní hledí nevěřícně s otevřenou pusou a myslí si asi něco o MarťanechJ…..No tak nic….Vypadá to beznadějně a tak se soustředíme na chatu u
Zvonku, kde je kurt. Pan majitel venku kutí na políčku i se svým Německým ovčákem. Teta Magda a teta Marťa se jdou zeptat jak je to s možností hry na kurtu. Pán je velice příjemný a dokonce dává heslo na wifinu, která bohužel funguje jen u něj v domě. Nevadí, ale kurt můžeme využívatJ….Teta Miladka mezitím dorazila na zahradu a všichni si hrají venku. Máme k dispozici houpací síť a sedačky. Objevili jsme i kroket. Nejdříve nám kluci chystají dřevo na oheň a tety připravují špekáčky. Po takové baště dáváme mač v kroketu. Snaží se i Lukášek s Danečkem a Kubíkem. Sluníčko pomalu zapadá a maloši jdou do koupelny. Namydlit a osprchovat. Ale malý zádrhel. Teče studená voda a tak se ze sprchování najednou stává boj o přežití. Nejhůře to nese Luky, ale nakonec jsou všichni zachumlaní v teplé peřině a poslouchají pohádku. Ještě napít a už spát. Peťa s Aldou se jdou projít na kofolu a Štefa si jde lehnout. Tety dodělávají dnešní administrativu a plánují vše na zítřejší sváteční výlet do Rožnova. Tak dobrou! Byl to bezva první den.
Druhý den
Vůně linoucí se z kuchyně probouzí naše smysly a vytahuje opozdilce z postele. Teta Marťa s tetou Magdou přichází k hotovému. Tak krásně se tady spí a rozjímá. Po výborné koláčové snídani od tety Milu se balíme a vrážíme do Rožnova. Sváteční den sluníčkově zabarven nám je předzvěstí kulturního dne. Těšíme se na skanzen a dřevěné městečko. U vchodu čeká teta Marťa s dětmi než dorazí tety Milu a Majda, které přesvědčují paní v pokladně o důležitosti a humánnosti dobrého skutku v podobě slevy na vstupné. Daří se a tak se nám jde hned lépe. Tety jsou šikulky. Ve skanzenu je teta Marťa jako v Jiříkově vidění, je tady poprvé a vše je prozkoumáváno do detailu. Děti však celé toto nadšení nesdílejí a nejvíce jejich přitažlivost evokují dobroty. Při procházení domečků s řemeslnými ukázkami jim teta neustále vysvětluje k čemu, která věc sloužila a jakým způsobem fungovala. Daneček s Míšou hledí s otevřenou pusou a vypadají, že alespoň z části pochopili. Velcí kluci Peťa, Alda a Štefan se přesouvají od lavičky k lavičce a neustále něco mlsají. Nějaká kultura je přeci nemůže rozházet. Děti zaregistrovaly starobylý kolotoč a tak jdou koupit vstupenky na poštovní úřad. Líbí se, ale jen Míšovi a Dankovi, kteří jsou poblíž. Ozývá se hlad, jde se na baštu. Všichni si dáváme polévku. Kultury už je dost a tak se rozhodujeme pro centrum Rožnova a sladkou tečku před odjezdem. Zmrzlina. To je to pravé osvěžení. Vracíme se na chaloupku a začíná pořádný slejvák. Vaříme obědovou baštu. Dnes si dáváme těstoviny s hovězím masem po provensálsku. Po chvilkovém relaxu se jdeme podívat na mini jezírko s průzračnou vodou. Je po dešti a Daneček se neustále dožaduje koupání. No co, kdo na to má, ať se jde smočitJ…Danek první odhazuje svršky a za ním i Kuba s Lukym. Začíná to házením kamínků a už teta Marťa vyráží po kolena chladnou vodou kolem dokola. Následuje ji Danek a Kubík. Všichni chtějí být za hrdinu. Nafukovací kuželky jako opora a první tempa čeří vodu. Danek je průkopníkem dnešní otužilecké estrády, teta Magda točí a Marťa povzbuzuje. Z posledních sil to Danek zvládá, už je na břehu. Třepe se sice jako rosol, ale je to náš novodobý hrdina!!!! Kubík dělá vlny a hned třikrát za sebou. Má výhodu svého těla. Kluci, byl to výkon. Dáme čajík a vyrážíme směr Frenštát na kolech. Tety Marťa a Magda berou pár chtivých dětí jako je Alda, Kubík, Lukáš a Danek. Banda cyklistů jede. Peťa to vzdal z důvodu příliš malé přilby. Jeho háro nedovoluje příliš tlačit na hlavu. Do Frenu je to celou cestu z kopce. Prima. Uáááááááá. Danečkovi se podařilo díky prudkému brždění spadnout z kola. Řev se line do údolí a celý peleton zastavuje. Danek má odřené koleno a loket. Krev teče a řev neustává. Dokonce zastavuje kolemjedoucí auto a řidič má snahu pomoci. Teta
Magda vše koriguje a Daneček může po ošetření kapesníčkem pokračovat v cestě. Na benzince dofukujeme kola před zítřejším plánovaným výjezdem. Jedeme zpět. Celou cestu do kopce. Lukášek je Slávista až skoro na kopci. Všichni jsou stateční. Daneček si brblá jako vždy pod vousy, ale drží se. Doma ho čeká dezinfekční očista ve vaně a tak se řev opakuje. Nyní s větší intenzitou. Třepou se i zdi komínu. Maloši jsou dnes očištěni v teplé vodě a hurá do hajan. Slíbenou pohádku vypráví teta Magda o slonečkovi. Děti usínají a tety plánují zítřejší den. Velcí se pomalu probouzí z nostalgie. Peťa má chuť na Tenisový mač. Jedou s tetou Magdou na kurt. Mezitím se na zahradě objevuje malé černobílé koťátko a poté, co ho Štefan bere a mazlí se s ním, rozhodně nemíní odejít. Mňamčí pod oknem a dožaduje se pozornosti. Teta s Peťou doráží po setmění. Uklidit kola do garáže, hygiena, přípravy na zítra a honem do hajan. První usíná teta Miladka. Ostatní následují. Dobrou. Zítra nás čeká určitě opět zajímavý den. J
Den třetí
Ráno vítá na zahradě všechny koťátko ze včerejška. Aleš je z něj unešený a také maloši, kteří si s ním hrají na střídačku. Po kávičce a snídani chystáme svačinky do batohů a kontrolujeme kola. Ještě přilby a pomalu vyrážíme. Kromě tety Milu a Míši s Lukym vedeme všichni kola. Zatím vedle sebe, než dojdeme k lanovce. Je to kus cesty a do kopce. Přidáváme do kroku, abychom se trefili do časového termínu pouštění lanovky. Sice celý upocení, ale jsme na místě včas. Po zakoupení jízdenek nasedáme postupně my a kola se vezou na háku. Cesta lanovkou je dlouhá, ale zhlížíme nádherná panoramata Beskyd. Nahoře je potřeba otestovat svačinku. Míša křoupe tyčinky a teta Marťa seznamuje cyklisty s plánem. Teta Miladka bere pěší a jde směr k Radegastovi. I cyklisté mají první bod u Radegasta a dál až k Cyrilovi a Metodějovi. Počasí je nádherné až příliš velké teplo. Všudypřítomné borůvčí láká nás všechny a brzy se zbarvujeme do fialova. Mňamka. Sluneční paprsky nám brzy sežehávají kůži na ramenou. Neustále se snažíme doplňovat tekutiny, které nám brzy dochází a je třeba dokoupit. S Danečkem a Kubíkem jdeme prohlédnout interiér kostelíka až do zvoničky. Peťa s Aldou a Štefanem sedí v trávě a přemítají o následné cestě, nejlépe dolů k chatě. Vracíme se zpátky a cestou ještě obdivujeme stádo oveček, které chrání drátěný plotek pod proudem. To zjišťuje první Danek, kterého při dotyku pěkně zabrnělo. Danek nabitý el. Energií vyráží vpřed a zastavuje se až u občerstvení na Pustevnách. Tam už na nás mává teta Milu, která si s klukama dává obídek. Míša s Lukáškem si dali borůvkové knedlíky a teta bramborák. Naše cyklistická skvadra jde do smaženého – hranolek, smažáku, řízku. Štefánek si vybral klobásku z udírny a teta Marťa kyselici. Zapíjíme to kofolou. Tetám se chce na toaletu a paní u okýnka je odkazuje vlevo. Tety poletují jak zmatené lesní včely až si jich všímá pán a volá: „Pojďte sem, tady je to, vidím jak trpíte!“…Stálo to za těch 8 Kč,- je to na obnovu vyhořelé stavby. Tetám se ulevilo. Po siestě vyrážíme směrem k lanovce, kde nám místní pan podnikavý s koloběžkami radí kudy jet na kolech nejlépe do Trojanovic. Loučíme se s tetou Miladkou, která jede s hošíkama lanovkou i dolů. Cyklisté vyrážejí. Najíždíme na lesní kamenitou cestu, spíše pěšinu. Kamenů přibývá. Třepeme se a máme co dělat, abychom udrželi slalomové tempo. Narážíme na čertovskou naučnou cestu, což nám má být ihned podezřelé, ale není. Valíme dál z kopce po šutrech a postupně padáme z kol. Terén je příliš členitý a náročný. Daneček už kolo raději tlačí vedle sebe a ještě upozorňuje tety na nebezpečí, číhající na cestě. „Této nejezdi, nebo si nameleš kokos!!“ A není daleko od pravdy, jen to dopoví, teta sklouzne z kola ze srázu. „Já jsem ti to říkal!“ Jedeme dál a přes cestu leží mohutný strom. Podlézáme a rozhodujeme se na snesení kol ke spodní asfaltové silnici. Tam se na nás usmívá cedule naučné stezky s číslem 5 a už je jasné, že směr Horní Bečva není tím pravým. Kolemjdoucí
turistka nám doporučuje vrátit se zpět na Pustevny. Trpíme, ale dáváme si 3 km výjezd do kopce po šutrovní pěšině. Když se opět objevujeme celí upocení u pana podnikavého z koloběžkami, vypadáme srandovně. „Já jsem vám říkal, jeďte až za parkoviště okolo Tanečnice!“ Dáváme si osvěžení v podobě zmrzliny a zkoušíme najet na správnou cestu. Snad naposledy. A už valíme dolů 14 km sjezd je monstrózní. Svištíme a stavíme až u prvních chat v Trojanovicích. Ještě, že máme perfektní brzdy!!! Na chatě už nás vyhlíží teta Milu s klukama. Těšíme se na relax. Ale po chvilce malým opět přibývá síla a dožadují se osvěžení v zahradním jezírku. Trošku nám od včerejška rozkvetlo do zelena. Nevadí. Kubík v plavkách noří své tělo do vody a za chvíli už plave jako vorvaň sem a tam. Přidává se i Danek a Luky. Míša si noří nohy pouze na první schodek pod hladinu. Nafukovací kuželky slouží jako aport pro plavce. Míša si to užívá. Danek je váhavý, přesto, že má na sobě rukávky, není rozhodnutý ponořit se. Teta Magda lenoší v lehátku a velcí se zkulturňují po náročném aktivním dni. Teta Marťa dělá dozor a teta Miladka pořizuje pár fotek. Užíváme si pohodu krásné zahrady. Ozve se hřmění. Konec plavání, jde se na večeři. Obložené chleby mizí, všem vyhládlo. Teta Milu se rozhodla zkulturnit podlahu v domě a tety Magda s Marťou hrají Kufr s Lukáškem a Kubíkem. Daneček si hraje na oblíbeném pískovišti a Míša si přivázal auto za odrážedlo a hraje si na trolejbus. Dokonce dodržuje pravidelné zastávky. Hra je vyrovnaná, ale nakonec vítězí Magda s Kubíkem. Danek pospíchá na záchod. Jeho překvapení nebere konce, když po 2 dnech objevuje černou díru pod pokličkou, nad kterou má svěřit svůj mini zadeček. Brání se se slovy „To né, tohleto néééé!!!“ Nezbývá mu však nakonec než se podvolit a se slovy směrem k tetě Magdě „Tak zavři ty dveře!“ zpečetit svůj osud. Večer se blíží a dětem se očička klíží. Ještě hygienu s trochou Lukáškovy hysterie. Nechce být v koupelně sám, neboť si stojí za tvrzením, že dole ve sklepě jsou čerti. Teta ukládá do postýlek a slíbená pohádka o Slonečkovi je na tetě Magdě. Dobrou noc. Nakonec i velcí to brzy vzdávají a jdou do hajan. Peťa s Aldou se byli projít a Štefa si léčí své naražené přednosti z kola. Tety ještě chvilku řeší zítřek, ale už se vidí v pelíškách. Bylo toho dnes hodně. Hurá do hajan.
Den třetí
Den nezačíná moc vesele. Teta Magda se moc nevyspala, strašně jí bolelo v krku. Ani nemohla mluvit a tak se rozhodla pro odjezd domů, kde si zajde k lékaři. Dnes máme v plánu aquapark ve Frenštátu pod Radhoštěm. Děti se moc těší, že po včerejší náročné cyklojízdě dáme oraz. Musíme čekat na strejdu Pepu, který odveze tetu Magdu a pak vyrazíme. Sluníčko pálí a maloši si hrají na zahradě. Pískoviště, traktůrky, houpačky, kola a tradičně Míša na odrážedle. Velcí lenoší u mobilů a filmu na PC. Tety Marťa a Milu se rozhodly uvařit oběd. Dnes je na řadě pečené kuře a nové brambory ve slupce. Mňamka. Magda odjíždí, máváme. Chystáme věci do batůžků, plavky, ručníky a opalováky. Než však stihneme vyrazit, zatáhne se obloha a leje jako z konve. Dokonce hřmí a blýská se na všechny strany. Vypadá to na dlouho a tak rušíme slíbené. Děti jsou zklamané, ale už se řeší náhradní alternativa. Hrajeme společenské hry. U Člověče nezlob se je největším nervákem Daneček, který neunese prohru. Neustále balí figurky, odchází od stolu a po chvilce se zase vrací zpět. Teta Marťa vidí sluníčko a navrhuje jízdu na kole k Pohankovému mlýnu. Teta Milu si bere Míšu a Štefánka, kterému dnes není moc dobře, a jdou se projít k místnímu obchodu pro pár drobností na večeři. Ostatní chtějí jet na kole. Nejmenší Daneček šlape jak o závod. K mlýnu je to zhruba 5 km a skoro pořád z kopce. Teta se děsí zpáteční cesty. Jsme na místě a u jezírka sedí vodník, kterého si kluci se zájmem prohlížejí. Do mlýna vcházejí lidé i s panem mlynářem, který na nás mává, abychom se také přidali. Peťa s Aldou zůstávají venku. Uvnitř na přivítanou
dostáváme všichni do ruky hrstičku lámané pohanky. Děcka trochu nejistě ochutnávají. Mlynář nám ukazuje postupně celý proces zpracování této znovu obdivované plodiny. Pak nám vypráví historii mlýna a samotné pohanky. Završuje své vyprávění o bohu Radegastovi. Nakonec si teta kupuje knížku o Pohance s recepty, kam jí sám pan mlynář a autor knihy vpisuje věnování i s malůvkou na památku. Kluci na to hledí s otevřenou pusou a obdivují zručnost. Teta ještě kupuje pohankové křupky pro všechny a navrch dostává výslužku pro děti dalších pět balení křupek. Loučíme se a odjíždíme zpět do Trojanovic. Jak si teta myslela, v polovině cesty už je Daneček unaven, ale s přestávkami to zvládá. Před koncem kopce ho Alda bere na štangli a teta tlačí kolo. Sluníčko nás pěkně hřeje a už se blížíme k chaloupce. To už Danek opět finišuje sám za sebe. Je to náš malý hrdina. Sotva jsme uklidili kola do garáže, zahřmělo se a začala bouřka. Schováváme se pod pergolu a kluci se zájmem sledují blesky. Ještě vykouklo sluníčko a je zase hezky. Vytahujeme kroket a teta Marťa s Kubíke, Lukáškem a Dankem si dávají hru. Stihnou ji akorát dohrát a už se na nás valí další sprcha, hromy a blesky. Vypadá to spíše jako aprílové počasí. Teta Milu vaří čaj a Štefan dělá všem dětem toasty na večeři. Teta Marťa čte klukům pohádku o vodníkovi a nechává Kubíkovi namalovat obrázek z dnešního dne. Také Daneček maluje domeček a bouřku. Už se nese večeře a teplý výborný čaj. Dnešek utekl jako voda a děti už jdou do koupelny. Teta Marťa odjíždí do supermarketu na větší nákup a teta Miladka ukládá malochy. Ještě pohádku a dobrou noc. Velcí lenoší na pokoji. Po příjezdu z nákupu se tety domlouvají na zítřejší výšlap na rozhlednu Velkého Javorníku. Musíme si sbalit pláštěnky, kdyby se počasí opakovalo. Ale moc se těšíme. Ještě jeden telefonát s tetou Magdou. Je to angína jako trám. Antibiotika a pořádně vyležet!! Tak dobrou nocJ musíme to zvládnout ve dvou.
Den čtvrtý
Prší, prší, jen se leje..nikomu se nechce z pelíšku…Snídani už nachystala teta Miladka prvním ranním ptáčatům Lukáškovi, Kubíkovi a Dankovi a hraje s nimi Člověče nezlob se. Teta Marťa se musí probudit voňavou a dobrou kávou. Pak hraje další kolo člóbrda a čeká se na velochy. Přestává pršet, ale evidentně se ochladilo. Balíme o jednu vrstvu oblečení navíc a vyrážíme na výlet. Dnešní den jsme pojali turisticky. Rozhodujeme se zdolat novou rozhlednu na Velkém Javorníku. Vrcholky jsou však zahaleny mlhou a všichni doufáme, že nám štěstíčko bude přát i tentokrát a výhled bude fajnový. Nikde není turistická značka a tak jdeme jen tak dle odhadu. Peťa se nabízí, že najde v mobilu trasu a půjdeme podle navigace. Vede nás správně. Značka pořád nikde a tak se teta Marťa ptá projíždějícího cyklisty. Ten dává přesné instrukce ohledně trasy a cesta postupně nabírá na stoupání. Luky se začíná vymlouvat na svůj handicap dvoubarevnosti a Míša pokud nejde za ruku, tak se kochá vším, co je zrovna po ruce. Peťa s Aldou a Štefanem jsou daleko vpředu a tety s Kubíkem, Lukáškem, Dankem a Míšou objevují obrovské naleziště borůvčí. Zůstávají minimálně půl hodiny a trhají a trhají. Pusy i ruce mají všichni zalíčené do fialova. Míša čeká, že mu naskákají borůvky samy do pusy, ale nedočká se. Tetě Marťe se Míši zželelo a dává mu hrst do pusy. Mňamka. Pokračujeme v cestě a konečně narážíme na modrou turistickou značku. Stoupání je čím dál náročnější, mlha hustší a les strašidelnější. Teta Marťa drží pevně za jednu ruku Lukáška a za druhou Míšu. Dělá s nimi krátké občerstvovací přestávky. Jsou to kluci šikovní a konečně jsme na vrcholu. Teta Milu s ostatními už čekají v horské hospůdce a objednávají občerstvení. Děti si dávají párky, polévku, bramboráčky, nebo hranolky. Každý dle své chuti. I tety se přidávají. Ještě krásný pohled na domov. Všichni podepsat a dole ho hodíme do schránky.
Konečně se můžeme pustit do zdolání rozhledny. Jen velcí kluci Štefan a Peťa se rozhodují, že zůstanou dole. Komentují to slovy, že beztak není nic vidět. Ale jaké překvapení. Na vrcholku rozhledny, skutečně mlha přede mnou, mlha za mnou. Všichni lezou dolu, jen teta Marťa je optimisticky naladěná a vyčkává. Po chvilce se skutečně mlhovina rozestupuje a výhled, byť jen na okamžik, je skvostný! Ještě pár foteček a hurááá dolu za ostatními. Cesta z kopce je o poznání méně náročná. Počasí nám ještě pořád přeje, ani pláštěnky jsme nemuseli vytahovat z batůžků. Sotva jsme dorazili na chaloupku, začalo pršet. Asi nás má někdo hodně rád. Teta Marťa s tetou Milu chystají rychle večeři pro vyhládlé krky, kteří obcházejí v kuchyni jako mlsní psi. Na pořadu je rizoto. Všichni si pochvalují a přidávají si. Bříška plná a očička se pomalu klíží. Ještě nezbytná hygiena a pohádka na dobrou noc. Pusinku a spinkat. Ráno se brzy vstává. Jedeme na výlet do Kopřivnice a do Štramberka. Móc se těšíme. Dobrou.
Den pátý
Brzké vstávání nedělá některým opravdu dobře. Snídaně, čajík, káva a chvilkový relax. Nachystat malým dětem pláštěnky do batůžků a pití. Teta Miladka odchází jako první s menšími dětmi, aby nám neujel autobus a teta Marťa v závěsu s velkými uzavírají průvod. Na zastávce se hromadí lidičky. Jedeme do Frenštátu, kde musíme přestupovat na autobus do Kopřivnice. Teta Milu trošku zmatkuje s přestupem a pobíhá kolem jako zmatená lesní včela, což přináší brzy kýžený efekt. Pán nás posílá jen přes cestu na druhou stranu a už přijíždí bus. Usedáme a cesta rychle ubíhá. Lukášek se nudí a neustále vrtá do tety a nakonec jí plete copánky. Po vystoupení pak na nás ještě volá pan řidič a mává kšiltovkou, kterou v autobusu zapomněl samozřejmě Lukášek. Ptáme se na cestu k vláčku Štramberáčku a procházíme postupně celou Kopřivnici. Město na nás neudělalo dojem a tak se chceme urychleně přesunout do Štramberka. A máme štěstí, zrovinka vláček přijíždí. Kupujeme si jízdenky a děti jsou unešené. Je to pro ně zajímavá změna. Velcí to sice komentují slovy, že to moc drncá a cyklista je rychlejší…Nevadí, už jsme na místě. Starobylé městečko s malými domečky si ihned získává tety. Vyrážíme na Štramberskou trúbu, nebo-li věž bývalého hradu. Po schodech do věže míjíme spoustu strašidel, ručně vyrobených dětmi a Lukášek se musí držet za ruku, protože se bojí. Na ochozu věže obdivujeme nádherný výhled do širokého okolí. Vidíme i vrcholky, které jsme tento týden už navštívili. Móc se nám to líbí. Na nádvoří vymýšlíme co dál. Následuje loutkové muzeum s originálními loutkami pana Milana Knížáka. Máme to i s výkladem a prohlídka je velice zajímavá. Danka nejvíce zaujaly peníze ve studni a ostatní se zastavili v panoptiku u výjevu tureckého zajímání v popředí s uťatým uchem. Také čerti slaví úspěch. Venku si kluci nakupují nějaké suvenýry i teta Marťa nesmí opomenout štramberské uši. S tetou Miladkou se pak snaží vymyslet, kam na oběd. Děti už jsou hladové a tak nakonec kotvíme v hospůdce na náměstí, kde si děti dávají smažený sýr a hranolky. Tety mají chuť na kávu. Teta Marťa si vyhlídla pod Trúbou knedlíky plněné uzeným masem a tak se chystá na jídlo tam. Ještě jedna cesta po obědě nahoru a na tetu čeká poslední porce. Je to ale štěstí, všechno už je jinak prodané. Ještě pár výhledů, posezení a honem na suvenýry. Všichni jsou spokojeni a zpáteční spoj už přijíždí. Dnešní den velmi rychle utíká, ani jsme si nestihli městečko pořádně prohlédnout. Tak snad příště. Očekáváme návštěvu paní ředitelky a budeme opékat. Cestou teta kupuje ještě pečivo a už rychle na chaloupku. Nachystat klobásky, dřevo na oheň má na starost Alda a kluci malí mu ochotně pomáhají. Návštěva dorazila a také se zastavila teta Dana Fialová s manželem. Paní ředitelka přijela také s manželem a ještě s vnoučkem. Opékáme, děti se předhánějí v povídání a prohlídce chaloupky. Mlsáme a bavíme se vesele. Stmívá se a návštěva se loučí. Teta Marťa
už si domlouvá s velkými kluky akci na pořádnou tmu pro malé děti. Stezka odvahy. Štefánek nám bude dělat vrchního kameramana, Alda s Peťou trošku tajemna a teta Miladka udělá předvoj v podobě světlušky, aby se děti moc nebály. Lukášek to pořád řeší:“ Jen trochu baf, Aleši, jen málo baf Peťo!!“ Danek vyráží první. Má s sebou světýlko z kola. Bere to fofrem a na konci si za odměnu sundává čokoládu a peláší do chalupy. Je šťastný a hrdý na to, jak to super zvládl. Další má jít Jakub, ale na poslední chvíli nechce. Jde Lukášek. Ihned se ozývá řev, jako by ho napichovali na vidle. A to trvá celou stezku odvahy. Asi setrvačnost. Ale vchází z čokoládou. Už má najednou navrch. Rozdává rady. Kubík a Míša jdou ruku v ruce s tetou Marťou a Kubík také neustále piští. I teta se občas lekne. Míša to neřeší, prostě si jde systematicky pro sladkou odměnu. Dostrašeno! A spát. Je už dnes hodně hodin a malí čmoudíci jdou do hajan bez umývání. Zívačka. Dobrou. Tety ještě uklízí svíčky, nádobí a binec. Ráno se vstane až….A zítra ještě nějaký ten adrenalin pro velké a pro ostatní minigolf v Rožnově.
Den šestý
Člověk míní a počasí mění. Celou noc lilo jako z konve. A teď ráno to není o nic lepší. Asi si příroda plní svůj zalévací plán. Dopoledne hrají malí společenské hry a teta Milu s nimi. Přemýšlíme o náhradním plánu. Velcí kluci jsou po akční strašidlácké noci zavrtaní a není po nich ani vidu ani slechu. Teta Marťa se nakonec rozhoduje vzít malochy do plaveckého bazénu v Rožnově. Ti jsou ihned pro a jásají. Teta Miladka ještě rychle vaří polévku, aby nejeli hladoví. Sama zůstává na chalupě s velkými a slibuje nějakou mňamku po návratu ostatních z plavání. Teta Marťa za hustého deště odjíždí. V Rožnovském bazénu jsou poprvé. Je tady jeden velký bazén a dokonce tobogán. Super. Kluci jsou nastartovaní, ještě nasadit rukávky a Lukášek špunty do uší s čepkou. Vybaveni, a zábava může začít. Teta má s sebou i Motýlka Míšu. Je to kluk šikovný a vůbec se nebojí na tobogán. Sviští o sto šest sám a neustále se dožaduje další a další jízdy. Děti si to strašně užívají a teta je vždy nachystaná u výjezdu ze skluzavky, aby natáhla svou ruku a vytáhla Míšu na břeh. Pro jistotu, aby na něj nikdo nenajel. Také zkoušíme páru. Je to síla. Mlha přede mnou, mlha za mnou. Teta je v ženské s Míšou a kluci šli do pánské. Míša se drží za nos a povídá:“ Této, co to tady tak smrdí, kdo tu kouří??“ Holky sedící vedle se výborně baví. Nakonec po dvouhodinovém řádění odcházíme do sprch. Teta Míšovi podává mýdlo, aby se pořádně umyl. Ten to opět komentuje slovy: „Nó, pěkně mezi půlky a taky za ušima!“ Asi si nás v Rožnově zapamatují. Venku stále leje jako z konve. Jede se ještě nakoupit pečivo na ráno a hurá na chaloupku. Po cestě usíná Danek i Kubík. Únava se dostavuje. Doma na nás čeká mňamka v podobě těstovin po uhlířsku a navíc mísa těstovinového salátu. Velcí kluci už stačili zabalit kola a nachystat vozík za auto. Jsou to šikulové…Malí si hrají v patře s autem a teta ještě navnadí na jednu hru Člověče. Vítězí a druhý je Danek. Jde se balit. Netrvá to ani tak dlouho. Ještě nachystat věci na ráno a zase je tu dlabanec. A nášup. Poslední den je potřeba oslavit. Máme nanukáč. Bříška jsou plná a už se nám zívá. Malí vyčistit zoubky a do hajan. Dnes čte teta Miladka. Velcí se šli projít, když konečně přestalo pršet. Jen Štefan si balí věci. Po příchodu kluků si nacpávají bříška i Peťa s Aldou. Tety ještě poklidí a také hupky do pelíšku. Poslední noc v Trojanovicích. Ráno brzy vstáváme. Tak dobrou.
Poslední den
Tak konečně nám svítí sluníčko a vysušuje kapky rosy. Balíme, uklízíme pokojíčky, snídáme. Děti už jsou netrpělivé. Čekáme na příjezd paní majitelky. Ještě poslední pohled na zahradu, loučíme se a teta Milu odchází s dětmi na autobusovou zastávku. Teta Marťa předává klíče a
|
