Páteční ráno, pátý je den…stávat se nechce, ale spát jen….snít si svůj sen…Děti z pelíšku, zoubky vyčistit, strýc oholit a tety sprchááááá….konečně aj teplá voda….úsměv nasadit a jdeme na mňamku do jídelny…opět nás vítá příjemná obsluha…Míša snědl dvě mističky cornflaků a dva jogurty, což jsme považovali všichni jako úctyhodný výkon. Dnes náš milý vůdce rozhodl, že kromě motýlka budou lyžovat všichni…Magdička si bere po rozcvičce na svahu lyže a hůlky, vzápětí už vidíme, jen ty její půlky. Teta Mirečka usazuje na hlavu Filípka krásnou Milku helmu a stejně tak i Marťa, která si bere Markétku pod svá ochranná křídla. Obrnit se trpělivostí a jdeme na to….přičapnout, ruce na kolena, lyže do špičky a pomalu se rozjíždíme….strejda Standa opět zametá…na svahu s Lukáškem a je to pohled k popukání…sluníčko vykukuje sem tam mezi větvemi stromů a Míša se schovává s novým kamarádem za hromadou zasněžených kamenů….velké děti už sjíždějí i červenou sjezdovku a moc se jim to líbí….na lanovce je velký nával, ale čas si krátíme povídáním o muldách. Teta Magdička se chystá poprvé na Modrou…sjíždí v tandemu našich šikovných lyžařek a snowboardistky Hanky…vážně ji to uspokojuje, neboť je pyšná na svůj pokrok…klobouk dolů teto! Mirečka s Marťou to po hodině vzdávají a nechávají Markétku s Filípkem vydechnout a zařádit si na bobech…strejda už má zameteno také a tak se s chutí rozjíždí zkontrolovat Jiříka, který se zodpovědně zdržuje ve stopě za Kubíkem – ten se vážně snaží a jezdí mu to i na vleku…také velký Michal sjíždí cestu podél svahu….naši malí šikulové se za týden posunuli o velký krok kupředu!! Štefan už je unavený a tak střídá tety na stráži a hraje si s dětmi na bobaře…tetové a strejda mají chvilku a berou Jiříka na Modrou, kde to dnes je krásně sněhovo-polštářkové….Verunka s Aldou se drží pevně u sebe a ladnými obloučky vykreslují obrazce na dlouhém úseku Červené….odměnou všech je jízda na čtyřsedačkové lanovce s krásným výhledem na okolí….v jednu chvilku Jiříkovi trne úsměv na rtech a to když se lanovka s jemným cuknutím zastavuje nad několika metrovou hloubkou…vážně se bojí a tak ho tety chlácholí….všem už kručí v bříšku a tak jízdou až ke dveřím chaty, kde si velkým pometlem oprašují paty (aby nenaťapali v botárce)…Oběd je opět tří hvězdičkový a polední klid na spadení…Jen dnes je potřeba se školáky procvičit logopedii, počty a čtení, ale tak strašné to není….stačí chvíli a jsme v cíli….ještě malý úkol – napsat báseň na zážitky z lyžovačky…: zde dokládáme výtvory malých a velkých dětí….
Malé děti: Učíme se na lyžích, je nám skvěle při tom, lyžujeme, sáňkujeme, bobujeme, je to prostě fajn. Červená, modrá, černá, je to prostě bomba, jezdíme na sjezdovce, a až dojedeme dolů, jedeme na vlek.
Velké děti: Lyžovací dovolená – Zase je to tady, na sjezdovce nám skáčou vnady, lyžování je vždy prima, když nastane správná zima. Celý den se jenom jezdí, ani Alda nezabrzdí, všichni jedou rychlostí, jak Anička svou zvrhlostí. Tety a strejda hlídají děti, sledují jak „Řezňa“ letí, běhají a bobují, pěkně si v tom libují. Každý večer hry hrajem, u toho se zasmějem, je tu super nálada, nikdo se tu nehádá!
Odpolední rozkaz zní jasně! Strejda a malošci jdou na sáňkovací kopec a ostatní s tetama lyžovačka i s Jiříkem, který je skoro jako Alberto Tomba! Štefánkovi není nejlíp, bolí ho bříško (nasazena léčba) a tak zůstává ležet na pokoji a odpočívá. Venku začalo notně chumelit a mrazit do tváří…vyrážíme nalevo, vyrážíme napravo….jedemééé….všichni na Modrou, Červenou a šustíme si to z kopce!!! Cestou se párkrát zastavujeme a fotíme…teta Mirka objevila konečně svůj skrytý talent pro pořizování video nahrávek (důkazy máme) a tak to naše snažení budeme mít i v archivu pro příští generace….V 16 hodin nás naposledy dnešní den vyváží lanovka na kopec a ocitáme se opět u chajdy…malá siesta před večeří je fajn a tak ji vyplňujeme kulturním občerstvením při hře na kytaru a za líbezného zvuku hlasu tety Mirečky (odměna za nahrávky videa – bonus??)…přidává se i Hanička….malošci už opět lomcují základy chaty (asi přebytečná čokoládová energie)….nic naplat, žijeme jen jednou! Večeře!!! Špagety jsou skvělá tečka na konec dne, děti si to vychutnávají a Míša si dává druhý náklad…kam se to vejde do toho tělíčka – nikdo nechápe…Večerní program mají tety, ale úspěšnost odpovědí na otázky je dnes nadlidský výkon…asi únava….hygiena, uložení dětí, pohádka, kontrola maroda a relax před zítřejším odjezdem a balením….pomóc….dobrou a zítra ještě poslední zápis a pak….třeba za rok….
|
