Ráno bylo zasněžené a studené. S pelíšku se nám nechtělo ani za nic, ale lákavá vůně vaječných topinek linoucí se schodištěm až k nám nahoru, nás přiměla rozhýbat svá ztuhlá těla. Po pravidelné hygieně a hudebním songu jsme napochodovali už usměvaví do jídelny. Příjemná obsluha domácích nám dodala odvahu nabrat si na talířek dosyta…posilnit se a jde se na svah. Strejda Standa už konečně vypadal jako náš starý dobrý vůdce a Magdina zaražená rýma, nás tudíž nemohla nijak vykolejit…byli jsme i tak oslabeni o tetu Mirku….Namazat pod koleny a vyrážíme v plné sestavě….ale co to??? Lukášek si kráčí ve své bundičce s kožíškem a táhne boby….nenene…“Luky, ty půjdeš dnes přeci lyžovat!“….ostatní odchází a teta Marťa se vrací na chatu přezout Lukyho a vzít helmu, jinou bundu a lyže…jaké překvapení, když Luky vytáhne helmu ze včerejška i s lyžařskými brýlemi na dvě poloviny a rve si to na hlavu….“Mě to včera upadlo“…a ten výraz…nezapomenutelný…nevadí..vyměnit brýle a jde se…po pěti metrech si teta balí do ruky dvoje lyže a hůlky a snaží se postrčit Lukyho napřed…už jí probíhají zajímavé scénáře hlavou….to bude jízda panečku…Na sjezdovce jsou kolemjdoucí plni dojmu, když se teta snaží o nadlidský výkon při pomoci nasadit lyže…ne svoje, ale Lukáškovi….Ostatní děti už pilně lyžují, bobují a snowboardují a teta Magda si to žene po sjezdovce jako profesionální lyžař….strejda Standa se dnes chytil pometla, pravděpodobně je ještě oslaben a snaží se vžít se do ženské role…ale opak je pravdou…zametá na trati s Kubíkem a Michalem a jde mu to skvěle…výdrž strýcu!!!!...Teta Marťa už dokázala nemožně a sjíždí v tandemu s Lukáškem dole z kopca….cestou je nutno usměrnit vášnivého jezdce před sebou a dodržovat základní pohyby…což evidentně někomu není po chuti. Teta Magda pořizuje první dnešní snímečky a se zaujetím sleduje tvrdohlavost žáka a jeho tety cvičitelky…po chvíli je teta nucena vysvléci si své svršky (ne všechny) a obrnit se ještě větší trpělivostí…Lukášek je čím dál těžší a lenivost ho přemáhá….dost….vyzut lyže a na boby…zase zítra se strýcem a pometlem…to půjde…výměna stráží…teta Magda na svah a Marťa bere do ruk aparát a číhá na výjevy bobujících dětí…pak ji přepadne nápad a obouvá si poprvé v životě snowboard…jen zkusit…a úsměv…“Drž mě Hani!!!“…pác…na pozadí dnes jistě přibydou nějaké nové otisky…Jiříček dostal bojový úkol – dohlédnout na Kubíka, jehož vystrčená zadní část těla není nepřehlédnutelná a Jiřík se v roli učitele-dohlížitele cítí velmi pyšně! Míša řezníček si našel nového kamaráda u chaty vedle sjezdovky…je jako sluníčko…Jiřík se hodně zlepšil, jezdí už velmi dobře….Tak se strejda rozhoduje, pojede s tetou Marťou a Jirkou na „Modrou“ a teta Magda pomalu vyrazí k chatě, přičemž se jí v armádě spásy celého chumlu dětí zapomíná náš malý „Motýlek“…asi zase na Jamajce…teta Magda se s vypětím všech sil vrací na kopec, ale Míša počítající otáčky na lanovce ani netuší, že ho někdo postrádal…“teto koukej!“ teta celá říčná si v duchu říká, že za to nemůže a s chutí se s ním sveze na bobech k chatě…Sněhové podmínky jsou dnes příznivé, přímo peřinkové…přidává se k nám i Verunka a jedeme…bezva…moc si to užíváme…3 poslední dopolední jízdy a Jiřík se dme pýchou….než nasedne na sedačkovou lanovku, která v něm budí hrůzu….vznášíme se ve výšce mnoha metrů a povídáme si…“Jiříku, neboj, nahoru nepoletíme a dole nás najdou“ (teta Marťa) a Jiřík: „ No jo, ale rozpláclé!“….sjíždíme k chatě a těšíme se na sladký oběd…Buchtičky s krémem a Gulášová polévka...mňamka…poobědový klid drží jen velcí a tety se strejdou…maloši mají příval nové energie a tety už přemýšlí, kdo koho odpoledne utahá??...Teta Marťa spisuje dnešní dopoledne a Majdalenka pomalu pochrupuje – přemohla jí zlá rýmečka a nato se přidává i náš vůdce sedící v křesle (bez dýmky) a s padající hlavou se odebírá do zázemí svého pokoje. Čas vypršel a dnešní odpoledne trávíme všichni turistickým pochodem na Portáš. Malé i velké děti popadly boby, saně a hurrrráááá na ně!!!! Cestou se všichni dobře bavíme, je dost času na komunikaci s velkými dětmi a bezva snížek padá zhůry….jen ta stopa na běžky pořád chybí…fotíme, koulujeme se, bobujeme, sáňkujeme a užíváme si to plnými doušky! Volá teta Mirka, že už se blíží ze Zlína a počká nás u šálku čaje na chatě. Strejda Standa táhne Motýlka na bobech, neboť se opět zasnil směrem na Jamajku. Teta Magda si povídá s Nikčou, teta Marťa s Verunkou, Štefánek si hlídá Fildu, Anička poslouchá hudbu a Markétka dere cestu plnou parou….Cestou zpět leze Kubík po čtyřech a cosi hledá, načež se teta Magda se strejdou Standou diví….“Hledám sklo do brýlí….“…Všichni se dají do pátrání a Nikča po chvíli sklízí úspěch…Na chatě už na nás čeká Mirečka a dělíme se o naše a její zážitky….děti svou energií otřásají chatou, ale zatím drží…s chutí na večeři…prográmek si připravily děti…Hanka byla velmi akční a s chutí se zapojili velcí, malí i dospělí….náš malý Míša se zúčastnil za pomoci velkých a všichni jsme se báječně bavili. Není co dodat…snad jen…jukněte na fotečky a nás čeká ještě otužovací čtvrthodinka, neboť teplá voda už je pouze v radiátorech….kdo pozdě chodí, až se ucho utrhne….pohádka, pusina na dobrou noc a hajíííí…tak zase zítra….
|
