Také letošní prázdniny se nesly v duchu naší rodinné dovolené. O místě pobytu bylo rozhodnuto již začátkem roku. A to hlavně ze strachu, že bychom později již žádnou krásnou chaloupku nesehnali. Tentokrát byly cílovým místem vybrány Jizerské hory. Naše fakt krásná roubenka se nacházela v Desné v Jizerských horách. Jelikož s námi letos již nejela naše Juli, ani Adél, přijali jsme místo nich dva „nalezence z řad horňáků. Ti si prožili křest s naší rodinkou. A zvládli to na výbornou.
První den byl pouze příjezd do místa bodu, vybalení batohů a ještě nám zbyl i čas na prozkoumání okolí, přehrada Souš. Den druhý den jsme si dali závazek, že pokoříme Jizeru, ať to nejhorší máme co nejdříve za sebou. Ale člověk míní, a…….Věděli jsme, že musíme jít po modré. Ale nám se stále zjevovala žlutá, takže jsme šli po ní. Po mnoha a mnoha kilometrech jsme nakonec modrou našli. Ale čas byl již pokročilý, tudíž jsme se museli našeho cíle vzdát, abychom se stihli vrátit ještě domů. Třetí den následovala cesta do Příchovic – rozhledna Štepánka, vojenský bunkr s velmi zapáleným panem průvodcem. Cestou z lesa jsme opět ztratili směr a místo v Příchovicích jsme vyšli v Kořenově. Jak to se mohlo stát? Díky informaci od domorodé paní jsme opět našli ten správný směr. Poté následovala prohlídka muzea Járy Cimrmana s rozhlednou a krásný lesopak, kde se děti vyřádily. Čtvrtý den jsme strávili v Harrachově, kde je také moc krásně. Lanovkou jsme vyjeli na Čertovu horu, dolů šli po svých. Pak si děti pobyly i v dětském koutku. Vycházkou jsme se vydali přes Liščí stezku k nádherným Mumlavským vodopádům. I přesto, že voda byla ledová, děti neodolaly a šly se lehce zvlažit. Promodralé jsme je pak lovili z potoka. Moc hezké to místo. Také tento den opět nádherný. Pátého dne pobytu jsme se vydali do Liberce, kde si všichni vyzkoušeli svou inteligenci v IQ parku. Po vynikajícím obědě a občerstvení v restauraci Čert pod Ještědem, s velmi, ale opravdu velmi plnými bříšky následoval těžký výstup na Ještěd. Cesta náročná, reptání dětí již stále sílící a sílící. Nakonec jsme to ale všichni zvládli. Dolů měli sice slíbenou lanovku, ale díky jízdnímu řádu jsme šli i dolů po svých. No a šestý den následovala Smědava. Z plánované desetikilometrové trasy se rázem stala sedmnáctikilometrová, a to s prudkým stoupáním Vůbec nám není známo, kde se to zvrtlo. Ale tento výstup se vyplatil, Jizera byla pokořena. A ten nádherný výhled z výšin je také nepopsatelný. Poslední den pobytu byl pro všechny takovou odměnou - návštěva aquaparku Babylon v Liberci, fantastické koupání. Cestou zpět následovala zastávka v Jablonci nad Nisou, procházka po krásné přehradě a zakončení celého pobytu zmrzlinovým pohárem v cukrárně. No a pak následovalo již jen balení a příprava na cestu zpátky domů. Cestou domů jsme si udělali menší zmrzlinovou zastávku v Pecce, kde jsme si museli připomenout tu lahodnou chuť slaného karamelu. Celý pobyt lze hodnotit na výbornou, hořkou tečkou na závěr, zejména pro tetu, byla pokuta za rychlou jízdu. Stalo se to jen kilometrů před domovem, to již asi tolik pospíchala, abychom byli všichni doma.
No a po takovém menším uvážení jsme se shodli, že příští dovolenou bychom něco podobného rádi zažili v Českém Švýcarsku. Snad to vyjde.
Dolňáci a dva přivandrovalí horňáci.
|
