Již začátkem února se dostalo tetě do rukou pozvání na již 15. ročník festivalu divadla a hudby VYŠEHRANÍ 2018. Program tetu velmi zaujal. Řekla si, že by vůbec nebylo špatné udělat si s dolňáky výlet do Prahy a spojit ho s účastí na festivalu. Od paní ředitelky k tomu dostala požehnání, tak začala jednat. Zajistila ubytování na našem milovaném Boathousu, vybrala a zamluvila vstupenky na představení „Pohádka o Šemíkovi aneb Horymírův skok“. Pak jsme již čekali, až bude 2. 6. a my vyrazíme ku Praze. Mezitím jsme ještě museli dopilovat program na ostatní dny. A tak jsme čekali a čekali, až jsme se dočkali.
V sobotu ráno vystartovala naše „Karkulka“, naložená čtyřmi dolňáky, dvěma horňáky a třemi tetami, směr Praha. Trochu jsme se obávali té naší krásné dálnice D1, kde se jede téměř celou cestu osmdesátkou, pokud se vůbec jede. Ale měli jsme štěstí, projeli jsme bez větších potíží. Po příjezdu do cíle jsme se vybalili, nasytili své žaludky. Poté se vydali vstříc novým zážitkům. Pěšky, nádhernou cestou kolem Vltavy, kde jsme se kochali, jsme dorazili do Žlutých lázní, kde se konal „Den dětí – Bezpečně na prázdniny“. Cílem akce, kromě bohatého zábavného programu, bylo hravou formou upozornit na nebezpečí, která na děti číhají během letních prázdnin. Byly zde ukázky techniky a činnosti strážníků a hasičů. No zkrátka hodně atrakcí a aktivit. No a to hlavní, zmrzlinka zadarmo. Po občerstvení jsme se vydali na zpáteční cestu. U Boathousu jsme se ještě vyřádili ve vodpočívárně, povečeřeli a chystali se na kutě.
V neděli ráno jsme vyrazili po krásách starobylé Prahy. Nechyběla procházka na Pražský hrad, Nerudova ulice. Pak následovala návštěva Muzea Karla Zemana. Zde byli na nás tak hodní, že nám dali vstup zdarma. Muzeum představuje celoživotní dílo světově uznávaného filmového tvůrce Karla Zemana a jeho filmové triky. Je interaktivní, unikátní svým hravým pojetím. Vyzkoušeli jsme si trikové postupy, vznášeli se na létajícím stroji, projeli se po měsíci Barona Prášila, ovládali jsme ponorku Vynálezu zkázy. To bylo báječné, fakt husté. Lili a Dominika zaujala výroba trilibitů. Atmosféru filmů Karla Zemana jsme si užili naplno. Návštěvu expozice jsme spojili s výletem po Čertovce a okolí Karlova mostu. Plavba elektrolodí nám umožnila poznat kouzelnou atmosféru nejromantičtější části Prahy z vodní hladiny. Bonusem k tomu všemu byl i náš sympatický kapitán Vojta. Vylodili jsme se u Čechova mostu, prošli Pařížskou ulicí a došli na Staroměstské náměstí. Dalším naším cílem byla Obora Hvězda, kde probíhal 10. ročník největšího českého rodinného festivalu „Kašpárkohraní“. Součástí byla hudební scéna, kde se nám moc líbilo vystoupení Tomáše Kluse, byla tam ale i sousta jiných zpěváků. Bohatý program probíhal i na scéně divadelní a i také na sportovní. Děti se zúčastnily soutěží, každý si zde mohl vybrat, co ho baví. Tak jsme příjemně ukončili druhý den a šli se vyspat, i když celkem pozdě, na den poslední. V pondělí jsme se vydali na Vyšehrad. Nejdříve teta ukázala dětem školu na Podskalské ulici, do které před mnoha lety chodila a taká internát v ulici Neklanové, kde po čtyři roky přežívala. To byly časy. No a pak po trošce nostalgie jsme vystoupali na Vyšehrad. Zde jsme v rámci Vyšehraní 2018 zhlédli představení „Pohádka o Šemíkovi aneb Horymírův skok“. Divadlo Ančí a Fančí zde vyprávělo pověst o tom, jak se v Čechách za vlády knížete Křesomysla dolovalo zlato, jak lidé chtěli být bohatí a přestali pracovat na polích. Také o tom, proč kůň Šemík se svým rytířem Horymírem přeskočil hradby Vyšehradu. Představení bylo plné napětí a legrace. Moc se nám líbilo. Pak následovala procházka po Vyšehradě s průvodcem. Poté jsme se najedli, občerstvili a ještě pobyli na Vyšehradě, děti se vyřádily na dětském hřišti. Tety odpočívaly. A tak nějak jsme stále řešili, jak se nám vůbec nechce vlastně jet domů. No a paní ředitelka festivalu nás ještě v tomto podporovala a zvala nás na večerní divadelní představení Kamila Střihavky „Tolik hlav“. No ale to jsme museli fakt odmítnout a po dalším posilnění a občerstvení se vydat na zpáteční cestu domů. Bylo nám moc fajn, domů jsme si odváželi hodně hezkých zážitků. Moc děkujeme sponzorům za finanční příspěvky, bez
kterých bychom si toto nemohli dovolit a také paní ředitelce, že nám tento výlet vůbec povolila.
Čtyři dolňáci, dva horňáci a tři tetičky.
|
