Tak jako každý rok, i letos jsme se chystali na naši rodinnou dovolenou. Nejdříve jsme dali hlavy dohromady a společně se domluvili, kde bychom tak tu letošní dovolenou mohli strávit. Musely jsme zvolit vhodné místo, vzhledem k rozdílnosti věku dětí a také jejich fyzickým možnostem. No a také najít vždy v potřebném termínu nějakou tu chaloupku není zrovna jednoduchou záležitostí. No a nakonec to vyhrály Jeseníky, přesněji Loučná nad Desnou. Je to místo, kde dolňáci byli již před čtyřmi lety. Ze současného složení rodinné buňky však na tomto místě byla pouze teta Milu. Takže to bylo jasné. Na dovolenou jsme vyrazili již první prázdninový týden, čili 2.7.2016, a to opět naší „Karkulkou“. Náš nejstarší Petr se od nás letos distancoval, odmítl s námi jet. No, je to už „dospělák“ a chce volno raději trávit se svou slečnou, než s tetami a hlavně s„prcky“, kterých má dost během celého roku. Takže nás jelo nakonec šest dolňáků – Lilianka, Darja, Danek, Míša, Iveta a Anička. S sebou jsme ještě přibalili jednoho „horňáka“ – Moniku. No a pak zbylo místo v autě již jen pro tetu Simonku a tetu Milu, coby řidiče. No a hurá na cestu, vstříc novým prázdninovým dobrodružstvím.
Cesta byla dobrá, místo známé, takže jsme nikde nezakufrovali a do cíle dorazili v pořádku. Až na jednu maličkost, kdy pouhých 10km před cílem neudržel v sobě obsah svého žaludku Daneček. Jak byla Lili šťastná, že to tentokrát nebyla ona. Po převzetí našeho apartmánu a vybalení, jsme nejdříve vyrazili na dobrý oběd do nedaleké restaurace. No a pak následoval průzkum okolí. To pro první den stačilo.
Další dny pak následovala další cestování a poznávání krás Jeseníků. Jako například přírodní rezervace Rejvíz, kde velké mechové jezírko patří k největším rašelinným jezírkům v České republice. Pak jsme se rozhodli jít na Praděd, vlastně jet kyvadlovou dopravou. To jsme ale měli smůlu, ten den bylo přelidněno, všechna parkoviště byla obsazena, až po Karlovu Studánku nebylo kde zaparkovat. Dopravu dokonce musela řídit sama policie, tolik tam bylo zmatku. Nu což, vybrali jsme si špatný den. Proto jsme musely s tetou okamžitě přehodnotit situaci a zvolit další alternativu. Zůstali jsme v Malé Morávce, z Bikeparku Kopřivná jsme lanovkou vyjeli nahoru a odtud se vrátili pěší cestičkou zpátky. Tam jsme si s nostalgií zavzpomínali na loňský konec prázdnin, kde jsme strávili nádherný víkend v kouzelné chatě „U Vlastíka“. Ta byla letos bohužel obsazena. Dalším naším cílem byly Kouty nad Desnou, kde jsme se prošli Kouteckým lesem, který se pyšní rozsáhlou expozicí dřevěných soch. Poté následovala naše největší túra tohoto týdne, a to na přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. Kilometry jsme nestačili počítat, nohy bolely. Zejména naše nejmenší Lili musela být hodně statečná. A také byla.Počasí bylo jako ve správných horách, nepředvídatelné, foukal studený vítr. Tady jsme si opravdu někteří sáhli na dno našich sil. Ale důležité je to, že jsme vše zvládli, i když cestu zpět, kdy začalo navíc i pršet, jsme raději absolvovali lanovkou. Dále jsme také zajeli do České Vsi, kde je Adrenalin park a lanové centrum. Tam jsme se šli ale jenom podívat, navštívili jsme ale místní krytý bazén, kde jsme udělali trochu rozruchu. Ti tři plavci, kteří se v bazénu nacházeli, měli rázem po klidu. Naše děti měly velkou radost z vodičky. Tuto radost musely dávat všem najevo svými hlasitými výkřiky. Také pan plavčík byl rázem ve střehu. Dalšími našimi výletními cíli byly pak zejména Velké Losiny, které byly „za rohem“. Tam jsme navštívili zámeckou zahradu, projeli se vláčkem a také chodili na nádherné dětské hřiště. Bylo tam i nádherné termální koupaliště. To jsme ale sledovali jen z povzdálí. Cena vstupného byla tak vysoká, že jsme si tento luxus nemohli dovolit. No a ve zbývajícím čase jsme poznávali krásy v Loučné. Rybářskou baštu a rybník Kocián,kde se nacházelo i bezva dětské hřiště, kde se vyřádili nejvíce ti nejmenší, ale i ti trocho odrostlejší. Krásný zámek a zámecký park s rybníčkem. Také jsme měli hezké vyžití doma, kde jsme využívali bazénu, trampolíny, houpačky, skluzavky a také ohniště. Poslední den jsme se sbalili, a jelikož jsme odjížděli domů až v pozdním odpoledni, zajeli jsme ještě do Velkých Losin, kde jsme si dali dobrý oběd a svůj týdenní pobyt zakončili v cukrárně. Zmrzlinka nesměla chybět. Odpoledne jsme pak předali objekt majiteli a vyrazili na cestu domů. Strávili
jsem moc pěkný týden, na který hned tak nezapomeneme. No ale to je začátek prázdnin, takže žádné truchlení. Ještě nás čekají další prázdninová dobrodružství, na která se také těšíme.
Dolňáci.
|
