Azurové nebe bez mráčku a stupnice teploměru stále stoupá. To se nám čaruje krásné počasí pro dnešní výletový den…Auto je plné…víc se nás už nevejde. Vyrážíme na hrad. První jarní výlet za sluníčkem. Lilinka se po dlouhé nemoci také těší, jak si užije venku v přírodě. Auto necháváme v centru Malenovic a šlapeme po svých směrem k hradu. Vzduch voní a stromy nám nakvétají přímo před očima. Děcka si pohopsávají a už se v dáli tyčí silueta hradu. Markétka s Darjou vyráží vpřed. Za nimi se pouští celý zbytek našich dětí. Jdeme s tetou Simonkou klidně a rozvážně…Potkáváme se s tetou Lulou a Evičkou, ale netrvá dlouho a objevuje se strejda Standa a teta kuchařka Pavla. To bude zase legrace. Nádvoří se zaplňuje zástupy lidí a lidiček. Doléhají k nám první libozvučné tóny folklórních písní. U stolečku nabízejí výstavní perníčky, frgály, tyčinky, zdravé pečivo, chléb se sádlem a lisované šťávy z různých druhů ovoce a zeleniny. Mňamka….Olizujeme se všichni až za ušima. Teta nakupuje holkám perníčky s Hellou Kitty a ostatní si pochutnávají na jablíčku z domova. Občerstvení na místě. Za mnou se ozve hláška: „ Děcka seřaďte se od nejmenší po největší.“ Otáčím se směrem k hloučku a vidím, že slova patřila kroužku krojovaných žen věkového rozmezí 60 let a výš…úsměvné jak se mění náhled na mládí a stáří…Lilinka s Evičkou a Darja s Markétkou tvoří nerozlučné páry. Teta Simča jde pro vstupenky na polední prohlídku hradu. Poté si jdeme zkrátit čekání skotačením před hradní budovu na vyhřátou louku. A zase jedno překvapení. Potkáváme tetu Lidušku s Barunkou. Skvělé. Vmžiku všechny děti mizí při hře na schovku. Vstřebáváme sluneční paprsky. Napadá nás skvělý nápad. Jdeme s tetou Simčou k pokladně a kupujeme turistické deníčky pro Horňáky a Dolňáky zvlášť. K tomu ještě nutnou samolepku a razítko. První vlaštovička. Jsme přeci zdatní výletníci! Poledne se přiblížilo a tak se připojujeme k davu před vchodem do hradu. Pán průvodce je velmi vtipný. Přednášku bere hopem, ale děti o nic nepřijdou. Veškeré exponáty si se zájmem prohlížejí. Veliká díra do hladomorny s pravou lebkou působí na děti silným dojmem. Hlavy zvířat trčící ze zdi a jiné artefakty včetně zbraní se líbí nejvíce našim klukům. Uvnitř hradu je evidentně chladno, ale dá se to vydržet. Ještě expozice zvířat v druhé části hradu je mimořádně zajímavá, dokonce tak, že naše děti nemůžeme odtrhnout od poznávacích kvízů. Zdařilý výlet! Zpátky k autu je už Lilinka hodně unavená a pořád opakuje: “Já nechci autem, mě bolí nožičky!“ Cestou se zastavujeme v Lidlu pro špekáčky. Venku je tak nádherně, že dnes půjdeme domů až se soumrakem. Kluci chystají pergolu a posezení na společný venkovní oběd. To je dobrota na čerstvém vzduchu! Děcka lítají po zahradě, hrají fotbálek na hřišti, stavějí si na pískovišti a všichni si užíváme sluníčka. Kubík nám připravuje ohniště na opékání. S tetou Simčou se pouštíme do zametání okolo domečku, schodiště a nádvoří. Všichni pomáhají. Ještě očistit vidličky na oheň od loňského podzimu a můžeme napichovat. Dřevo příjemně praská, ale oheň je gigantický. Kubík si zřejmě myslel na něco většího, než jsou pouhé špekáčky… Dorazil Jiřík z vystoupení ve Vizovicích. Hned se k nám přidává a ještě si jdou s Míšou zapinkat na hřiště. Prostě taková jarní pohodička! Zbyl jeden špekáčk. Co už. Bříška jsou plná. Tak zase brzy…ale to si dokoupíme…
Očima tety Marti…
|
