Opět jedna z prestižních akcí domovů. Pan Slavata pořádající každoročně cyklo-běžecké vytrvalostní závody nezklamal. Trať byla tentokrát v Otrokovickém areálu na Štěrkovišti. Příjemné prostředí vedle vodní plochy nabízelo také spoustu podmínek k vyžití dětí mezi samotnými závody. Děti se na závody připravují celoročně za pěkného počasí a tak snad dnes zúročí hodiny a hodiny odříkání…a samozřejmě musí udělat radost z vítězství nejen samy sobě, ale také strejdovi Standovi a tetám z domova, kteří s nimi tyto strasti velmi prožívají. Závod se koná až v odpoledních hodinách po školních povinnostech, které jsou v tento předprázdninový čas sotva náročné. Strejda nakládá kola do velkého auta a teta Marťa bere pár zbylých jedinců malým autíčkem. Přesouváme se v tandemu a je nám za zvuku písniček pěkně do zpěvu. Po příjezdu na místo se jdeme zapsat a dostáváme startovní čísla pro všechny naše malé i větší účastníky. Michal se náhle rozhoduje pro nestartování v závodu. Zřejmě je plachý a nervozita dělá divy. Tak bude alespoň fandit ostatním. První závod je pro benjamínky. Daneček tudíž vyráží na trať a moc se snaží. Jezdí teprve zhruba druhý měsíc a jezdí moc rád. Závod se skládá z jízdy na kole a běhu. Trať je však zřejmě ještě nad Danečkovy síly a tak ke konci běhu pláče. Také těžko nese prohru. Ale vždyť to k závodění patří. Přesto mu všichni tleskáme a necháváme ho hlasitě vyplakat se! Nakonec zabírá zmrzlina od pořadatelů, kterou mají nachystanou pro všechny závodníky. V dalším závodě startují naše dvojčata. Markétka je nervózní a v běhu zaostává. Filipek se svým malinkatým zadečkem se drží hned za vedoucím závodníkem. Na kole Markétka dohání svou ztrátu, ale konečný běh opět útočí na Markétku. Nese to s těžkým srdcem o to více, že Filípek vyhrál druhé místo. To je radosti…smích a slzy vše se prolíná hlavně mezi malými dětmi. Emoce patří do celého dění kolem závodění a nikdo není naštvaný příliš dlouho. První medaile jsou rozdány i s věcnými cenami. Novinkou letošního ročníku je losování o kola. Je to pro všechny stejně spravedlivé. Sice nevyhraje kolo ten nejlepší, ale možnost má každý. Losuje se z lístečků rozdaných pořadateli každému závodníkovi při zápisu. Kolo jsme letos sice nevyhráli, ale první polovinu závodu jsme si pořádně užili. Teď jde do tuhého a na startu už stojí Jirka a Lukáš. Konkurence je veliká a soupeři zdatní. Jiřík nastupuje do závodu s negativními pocity o prohře, Luky si to evidentně užívá. Snažíme se Jiříka namotivovat a držíme mu pěsti a stejně tak i Lukymu. Jiřík se snaží a za neustálého skandování udržuje tempo uprostřed startovacího pole. Nevadí, že nevyhrává, ale po proběhnutí cílem se ani nemračí a bere prohru s úsměvem. Lukášek je předposlední, ale dobíhá s úsměvem na tváři. Nakonec za své snažení dostává obrovský, byť vysloužilý pohár. Lukášek je spokojen! Michal namotivován úspěchem ostatních odvolává, co odvolal a slibuje, co slíbil. Přihlašujeme ho dodatečně na startovací listinu a pan Slavata mu půjčuje kolo. Závod je hodně náročný, ale Michal se snaží moc. Je to jeho první závod mezi zkušenými. Dobíhá ke konci závodního pole a padá zcela vysílen k zemi. Slzy má na krajíčku. Chválíme jeho snahu a po chvilce už může mlsat zmrzlinu. Už máme poslední dvě želízka v ohni. Kubík ve své věkové skupině nemá vůbec lehkou pozici, ale je odhodlán. Musí běžet dvě kola a sil ubývá. Nevzdává to a všichni mu držíme pěsti a to všechny čtyři!! Výborně!!!! Nohu na nohu vbíhá zároveň s druhým klukem pod cílovku. A má to v kapse. Padá do trávy a nemůže popadnout dech. Pak už se dělí o své zážitky se všemi přítomnými. Počasí se na nás začíná mračit a kapky dopadají rytmicky na povrch kol. Na startu už máme Peťu. Náš nejstarší a odhodlaný závodník. Celá skupina je velmi rychlá. Časy se krátí a už je čekají 3 běžecká kola. Je to velmi náročné a vysilující. V dešti o to těžší. Povrch je kluzký a jedna ze závodnic padá nešťastně na kolena. Vše je nakonec dobré a dívka závod dokončuje. A už máme v cíli prvního a je to PEŤA!!! Jupííííí. Máme doma zlatou………
Ještě nějaké fotečky, rozdat poslední medaile a věcné ceny. Zmrzliny už mají děti až za ušima. Balíme a loučíme se s panem Tomášem Slavatou. Bylo to super a zase za rok Tomáši!!!
Děti, teta a strejda
|
